Hlavní přednášející: Michaela Musilová (SK)
Michaela Musilová je astrobioložka, autorka a takzvaná marsonautka. Michaela vedla výzkum spojený s vesmírem v institucích po celém světě, včetně NASA, Evropské kosmické agentury (ESA), CalTech, University College London, Chiba University (Japonsko), Kanadsko-Francouzské-Havajské observatoře a mnoha dalších. Jako velitelka posádky vedla zatím nejvíce simulovaných misí na Mars a Měsíc (přes 30), pod záštitou NASA a mnoha mezinárodních organizací. Michaela byla také několik let ředitelkou vesmírné výzkumné stanice HI-SEAS na Havaji. V současnosti je Michaela prezidentkou a zakladatelkou neziskové organizace XtremeFrontiers v USA. Je průkopnicí jedinečného celosvětového projektu: Astro Koruna Země. Tento projekt představuje světovou novinku v kombinování expedic na nejvyšší horu každého kontinentu spolu s vědeckým výzkumem ve spolupráci s NASA a institucemi po celém světě, vzdělávacími aktivitami a natáčením dokumentárních filmů. Michaelina práce byla oceněna mnoha vyznamenáními, mezi něž patří Forbes Slovensko 30 pod 30 let; 100 nejlepších profesionálů v oblasti letectví a kosmonautiky na LinkedIn (2021 a 2022); a grant Emerging Space Leaders. Byla dokonce vybrána na cestu do Antarktidy s největší expedicí žen-vědkyň. Velkou částí Michaeliny práce je přednášení pro posluchače všech věkových kategorií po celém světě. Její osvětová práce, práce s mezinárodními médii a její biografie, Žena z Marsu, mají za cíl pomoci vzdělávat a posílit postavení mladých lidí po celém světě. K tomu Michaela pomáhá ostatním uspět ve vesmírném sektoru na Mezinárodní vesmírné univerzitě, jako velvyslankyně pro Space ScAvengers a vedoucí výzkumu NEEDRONIX.
Klíčová slova: věda, astrobiologie, život na Marsu a Měsíci
Odpolední blok: Téma ekosystémy vesmíru
Téma velkého formátu a rozměrů. Technologie umožňuje objevování, průzkum a nové porozumění vesmíru, jehož jsme součástí. Jak hluboko můžeme jít? Jak přispívá spojení umění a vědy k objevování? Může se Měsíc stát naším dalším domovem?
Rozměrům, které nás přesahují, dokážeme rozumět s pomocí matematiky, fyziky, výpočetní techniky, statistiky a dalších umělých nástrojů. Ty nám nejen poskytují iluzi o tom, že svému vesmíru rozumíme, ale také iluzi řádu, která odráží noční můry z domnělého chaosu. Ovšem to, že se tato iluze stala postupně zákonem, si už odmítáme připustit. Prostor, kterému říkáme Vesmír, má, jak se zdá, více možných výkladů, a pokročilé datové systémy zatím postupně budují jeho paralelní, virtuální, otisk. Vědecké modely a výklady povahy a vzniku vesmíru, stejně jako jiné teorie, procházely přirozeně fázemi přijetí a překonání. Ocitáme se nyní znovu v podobné době, která byť bez tělesných trestů, přechází na další paradigma výkladu fyzikální povahy hmoty a vesmíru? Kolik výkladů a důvěryhodných teorií ještě bude muset postupně padat, abychom konečně našli odpověď?
