Saša Spačal (SL)
Saša Spačal, slovinská postmediální umělkyně, spojuje výzkum živých systémů se současným uměním a zdůrazňuje propojenost mezi environmentálně-kulturním kontinuem a planetárními metabolismy. Její umělecké aktivity zahrnují vývoj pečujících biotechnologických metodologií a rozhraní, které se zapojují do interakce s organickými i minerálními složkami půdy. Paralelně zkoumá křehkost posthumanistických scénářů, proplétá mechanické, digitální a organické logiky v rámci současné biopolitiky a nekropolitiky.
Klíčová slova: příroda, planetární metabolismus, biopolitika, ekologie, technologie a příroda
Dopolední blok: Téma ekosystémy poutníků
Přednášky s tématem cesty. Hloubka cestování je často podmíněna tím, jak prožíváme a chápeme složité systémy. Jak dobře se vyznáme v propletení environmentálně-kulturního kontinua a možných planetárních metabolismů? Jak ovlivňují naši cestu po Zemi? Co představuje biopolitiku a nekropolitiku naší doby?
Rychlost času a délka cesty jsou jen relativní parametry výpravy. Poutník na své cestě objevuje jiné dimenze, zakouší setkání s nepředvídatelnými úkazy, prostředími, přírodními živly, které ho přesahují. Cestovatel vystupuje vědomě z pohodlí svého domácího ekosystému a nastavuje ekosystém poutníka, který má jiná pravidla. Umělkyně a umělci zkoumají průběh cesty, konstruují scénáře osobních prožitků, ustanovují imaginativní prostory fantastických snových krajin, reziduí našich předchůdců, prošlých staletí i velkých nadějí. Civilizace byly utvářeny na cestách a společenské změny se odehrávají nepřetržitě, je nesnadné si toho povšimnout, protože jsme jejich součástí. At‘ jde o pěší pouť do Santiaga de Compostela nebo ambiciózní let k Marsu, jakkoli se cíl jeví významný, to podstatné se nejspíše přihodí už cestou. Proto si výpravu určujeme jako motiv našeho uměleckého bádání a jako jeho hlavní cíl.
